Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zodpovědnost mezinárodních neziskových organizací
Staša, Michal ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se dotýká dvou aktuálních témat, která plní v posledních letech odborné časopisy. Jedná se o diskurz o globální občanské společnosti, její existenci, definici či rozsahu. Diplomová práce mapuje základní přístupy k tématu a řadí autory na globalisty, skeptiky a empiriky. Druhým tématem je zodpovědnost, jejíž potřeba se zvýšila na počátku nového tisíciletí po sérii skandálů několika globálních institucí. Ty se nevyhnuly ani mezinárodním neziskovým organizacím. Práce shrnuje několik typologií zodpovědnosti a představuje její základní oblasti rozdělené do dvou skupin: morální a politická zodpovědnost a procedurální a interní zodpovědnost. Ve výzkumné části jsou hodnoceny tři pobočky mezinárodních neziskových organizací: Amnesty International, Greenpeace a Hnutí DUHA - Přátelé Země. Cílem bylo nalézt vhodnou metodiku pro měření zodpovědnosti národních poboček a vyzkoušet ji na uvedených organizacích. Výsledkem je modifikace existující metodiky organizace One World Trust a zjištění nízké míry zodpovědnosti u zkoumaných organizací.
Vliv mezinárodních vazeb na chování environmentálních nevládních organizací
Suchá, Magdaléna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce Magdaléna Suchá LS 2021/2022 Abstrakt S rostoucím počtem nevládních organizací roste i zájem akademiků o ně. Dostupná literatura o nevládních neziskových organizacích však trpí několika nedostatky, neboť výzkumníci například nereflektují vliv mezinárodních vazeb na chování NNO. Teorie sociologického institucionalismu, která je teoretickým rámcem této práce, předpokládá, že prostřednictvím kontaktů a vlivem působení mezinárodních struktur se instituce mění a s tím i její chování. Cílem této práce je proto najít odpověď na otázku, zda se skutečně různé stupně institucionalizace manifestují v odlišném chování organizací. Tato otázka je v práci zodpovězena prostřednictvím analýzy chování dvou různě mezinárodně institucionalizovaných NNO, které spojuje předmět jejich zájmu - životní prostředí. První organizací je Greenpeace ČR, česká pobočka mezinárodní NNO, druhou organizací je Hnutí DUHA, která má své kořeny čistě na území České republiky. V první části práce je představena teorie nového institucionalismu se zaměřením na jeho konkrétní podobu - sociologický institucionalismus, po ní následuje část věnovaná NNO. V metodologické kapitole je popsán metodologický rámec práce, kterým je analýza polostrukturovaných rozhovorů a dokumentů obou NNO. Výsledky analýzy jsou uvedeny v empirické části práce....
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
Environmentální politika v České republice a v Polsku pohledem nevládní organizace Greenpeace
Turek, Jan ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou a polskou environmentální politikou. Cílem práce je reflexe domácích environmentálních politik ze strany nevládní environmentální organizace Greenpeace. Práce zanalyzuje, jak česká i polská pobočka organizace reflektují environmentální témata obou národních politik, zda považují tematizaci environmentálních problémů v současné politice za dostatečnou a jakou vyvíjejí činnost, aby upozornily na případné nedostatky v environmentální politice. V úvodních kapitolách práce zkoumá, do jaké míry se témata environmentální politiky v České republice a Polsku liší a shodují, zda řeší záležitosti globálního nebo lokálního charakteru, zda reflektují současná celosvětová environmentální témata. Okrajovým tématem práce je pak české a polské environmentální hnutí, jeho vznik a vývoj na přelomu 80. a 90. let 20. století. Ohledně reflexe environmentální politiky ze strany Greenpeace se práce zabývá zejména současným obdobím od roku 2017, tedy obdobím vlády Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého, které se zhruba překrývá s obdobím, kdy je za největší téma světového environmentalismu považována klimatická krize.
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
Vliv behaviorální ekonomie na fundraisingový emailing neziskové organizace Greenpeace Česká republika
Fišer, Matěj ; Báča, Ladislav (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Cílem této práce je přinést nové poznatky v rámci oboru behaviorální ekonomie a prozkoumat působení vybraných behaviorálních konceptů na fundraisingové kampaně vedené skrz e-mail. Práce se z počátku zabývá teoretickým ukotvením behaviorální ekonomie, jejímu zasazení do historického kontextu a definicí vybraných konceptů, se kterými obor pracuje. Dále je přiblížen obor fundraisingu a jeho využití v neziskových organizacích. Ve druhé části se práce věnuje případové studii, která se zabývala aplikací vybraných behaviorálně ekonomických konceptů na e-mailingovou kampaň vedenou neziskovou organizací Greenpeace Česká republika. Praktická část představuje popis tohoto experimentu a analýzu výsledků, které odhalily, že behaviorální intervence se za určitých podmínek mohou chovat i kontraproduktivně.
Výroční zpráva neziskové organizace - srovnání Greenpeace ČR a Greenpeace Int.
Strečanská, Martina ; Zouhar, Tomáš (vedoucí práce) ; Jošt, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje výroční zprávy neziskových organizací Greenpeace Česká republika a Greenpeace International, kterých cílem je ochrana životního prostředí. Zabývá se myšlenkou, jak by měla správně vypadat výroční zpráva a co by měla obsahovat, aby splnila svůj účel. Dále dopodrobna analyzuje obsah jednotlivých výročních zpráv daných organizací a porovnává obsáhnuté informace z finančního, marketingového a právního hlediska. Cílem práce bylo zjistit, jak tyto organizace využívají svou výroční zprávu, zdali obsáhnuté informace nejsou v rozporu se zákonem, zjistit jejích nedostatky a navrhnout zlepšení do budoucna.
Zodpovědnost mezinárodních neziskových organizací
Staša, Michal ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se dotýká dvou aktuálních témat, která plní v posledních letech odborné časopisy. Jedná se o diskurz o globální občanské společnosti, její existenci, definici či rozsahu. Diplomová práce mapuje základní přístupy k tématu a řadí autory na globalisty, skeptiky a empiriky. Druhým tématem je zodpovědnost, jejíž potřeba se zvýšila na počátku nového tisíciletí po sérii skandálů několika globálních institucí. Ty se nevyhnuly ani mezinárodním neziskovým organizacím. Práce shrnuje několik typologií zodpovědnosti a představuje její základní oblasti rozdělené do dvou skupin: morální a politická zodpovědnost a procedurální a interní zodpovědnost. Ve výzkumné části jsou hodnoceny tři pobočky mezinárodních neziskových organizací: Amnesty International, Greenpeace a Hnutí DUHA - Přátelé Země. Cílem bylo nalézt vhodnou metodiku pro měření zodpovědnosti národních poboček a vyzkoušet ji na uvedených organizacích. Výsledkem je modifikace existující metodiky organizace One World Trust a zjištění nízké míry zodpovědnosti u zkoumaných organizací.
Komunikační strategie Greenpeace ČR
Krupa, Jiří ; Říhová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Cílem práce je sestavit obraz vybraných kampaní Greenpeace ČR tak, aby bylo možno mezi nimi rozhodnout, která z vybraných kampaní je nejúspěšnější na poli komunikační strategie. Způsobem pro dosažení cíle práce je v první řadě nalezení opěrných bodů v teoretické části, které pomohou odpovědět na otázku, jak by měla vypadat efektivní komunikační strategie. V druhé části práce je provedena analýza jednotlivých kampaní a jsou nalezeny jednotlivé použité nástroje při procesu komunikace kampaně. Následuje pak část třetí, kdy je provedena syntéza předchozích částí a je nalezena nejefektivněji komunikovaná kampaň. Vlastním přínosem autora práce je nalezení těchto výsledků. Díky informacím z teoretické části, a analýze činnosti organizace v rámci tří vybraných kampaní, mohl autor odpovědět na otázku efektivnosti komunikační strategie Greenpeace ČR v rámci těchto kampaní.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.